Nápady

Pejsci

Psí komunikace

Jak psi komunikují

Psi se vyjadřují pomocí polohy těla a výrazu tváře, pohybem uší a ocasu a nejrůznějšími zvuky.

Psi a lidé spolu obvykle vycházejí velmi dobře, ale přece jen jsou příslušníky různých živočišných druhů s rozdílnými způsoby komunikace. Lidé se více spoléhají na slova a méně na neverbální komunikační dovednosti. Jen málokdy nečinně přihlížejí tomu, co se děje kolem nich. Přesně to musíte udělat, pokud chcete poznat svého psa a zjistit, jaký je jeho vztah k okolnímu světu i k vám. Jestliže svého psa pozorujete a sledujete jeho řeč těla, brzy přijdete na to, jak se věci mají. Dospějete dokonce do bodu, kdy budete vědět, co se chystá udělat v příštím okamžiku.

Pozorujte svého psa

Některé psí signály jsou univerzální a mají stejný význam, ať už pes komunikuje s člověkem nebo s jiným psem. Má-li pes hravou náladu, pokrčí přední nohy, zvedne zadní část těla a zavrtí ocasem. Můžete si být jistí, že žadoní: "Pojďme si hrát," ať už je jeho výzva určená komukoli.

Mezi jednotlivými psy jsou drobné rozdíly. Sledujte, jak váš pes mění polohu těla, co dělá s ušima, očima, s obočím, pysky, čenichem, tlamou, ocasem a srstí. Všímejte si také, jak pes za různých okolností mění řeč těla. Brzy přijdete na to, jak se chová, je-li šťastný, vystrašený, spokojený sám se sebou, ospalý či jinak naladěný. Nedomnívejte se však, že poznáte nálady cizího psa. Ani pro odborníka není vždy jednoduché zpozorovat jemné rozdíly v chování cizího psa. Je snadné zaměnit klidného psa za mírně zneklidněného, stejně jako si lehce spleteme dominantního psa s agresivním. Chcete-li se skutečně vyznat v jemnostech psí řeči těla, psích výrazů a hlasových projevů, měli byste dokonale znát vlastnosti daného plemene i konkrétního jedince. Má-li pes například svěšený ocas, většinou to znamená, že se cítí nejistě, ale některá plemena chrtů drží ocas svěšený za každých okolností. Chrt nebo vipet s ocasem mezi nohama se patrně cítí naprosto normálně.

Co říká jeho tělo a obličej

Poddajní psi se stahují, kdežto sebevědomí psi se roztahují. Vystrašený pes se dělá co nejmenší a celý se stáhne do sebe. Maličko se zmenší, stáhne ocas, sklopí uši a odvrátí pohled. Někdy se "vzdá", převalí se na záda a odkryje břicho. Je-li natolik vyděšen, že chce vzít do zaječích, stáhne pysky a posadí se na bobek.

Sebevědomý pes vypadá větší, protože naježí chlupy na hřbetě, zvedne ocas a stojí naprosto vzpřímeně. Udržuje oční kontakt a obvykle má zavřenou tlamu. Jestliže se naklání vpřed (na rozdíl od vztyčeného postoje) a uši míří dopředu, je patrně agresivní a chystá se zaútočit. Agresivní pes někdy také hledí upřeně před sebe, má zavřenou tlamu, vrčí a vrchní pysk ohrnuje nahoru a spodní dolů, aby ukázal zuby.

Dobře naladěný pes vypadá naprosto jinak. Vrtí ocasem v neutrální poloze - ocas není toporně vztyčený ani stažený mezi nohy. Často má otevřenou tlamu, uši jsou napůl sklopené nebo zcela uvolněné, hmotnost rovnoměrně rozložená mezi všechny nohy a v očích nejsou patrné známky napětí nebo hrozby.

Naučte se psí řeči

Většina majitelů psů ví, že jejich psi dokážou vydávat nejrůznější zvuky: štěkání, kňučení, naříkání i vytí. Přestože se nám někdy zdá, že se psi pokoušejí mluvit, nesnaží se svými zvukovými projevy napodobit naši řeč. Váš pes ví, že svými hlasovými projevy bezpečně upoutá vaši pozornost, proto se samozřejmě bude chovat hlučně, abyste se na něj podívali a naslouchali mu.

Psi někdy vydávají zvuky, aby manipulovali s jinými psy. Jestliže jsou v domácnosti dva psi a jeden z nich právě podřimuje na pohovce, druhý někdy chytře používá řeč těla a zvukové projevy, aby ho přesvědčil ke hře. Jakmile se první pes zvedne z pohovky, druhý na ni vyskočí a obsadí nejlepší místo. Psi často štěkají, aby vyrušili protivníka, nebo kňučí, aby druhý pes polevil v ostražitosti.

Vrčení, štěkání a kňučení může mít v různé situaci různý význam. Štěkot zaručeně upoutá pozornost a může také naznačovat obavy, spokojenost, neklid nebo překvapení. Obecně lze říci, že čím rychleji a výše pes štěká, tím více je rozrušený nebo rozčilený. Vrčení může být hluboké a výhružné, ale někdy může připomínat spíše spokojené předení, když pán drbe psa na zádech.

Budete-li svému psu naslouchat, jistě brzy poznáte jeho hlasové projevy. Jste-li však ve společnosti cizího psa, dejte na své instinkty a nedbejte na slova jeho majitele, že znepokojivé zvuky jsou vlastně docela neškodné.
Žádné komentáře
 
(c) Nápady 2008